V druhém poschodí

potkali Kollberga. Kývl vážně hlavou a tvářil se poněkud nepřítomně. Otevřel jedny dveře a řekl:
"Gunvalde, přišli ti dva ze Solny."
"Řekni jim, ať počkají," ozval se hlas zevnitř.
"Počkejte," řekl Kollberg a odešel.
Když čekali dvacet minut, Kvant se začal neklidně vrtět.
"Nenaštvalo by tě to? Měli jsme teď mít volno. A já slíbil Silvě, že ohlídám děti, až ona půjde k doktorovi."
"Je to blbý," přisvědčil pochmurně Kristiansson."Říká, že má asi něco s vnitřkem..."
"To je taky blbý," znovu přisvědčil Kristiansson.
Ta bude mít radost!" pokračoval Kvant."Stejně ji pomalu přestávám poznávat. Ta se, člověče, v poslední době mění! Taky ti Kerstin tak ztloustla?"